Z historie i současnosti turistiky v Tišnově

Historie

Snahy o založení Klubu českých turistů (KČT) v Tišnově se datují již od minulého století. V listopadu 1896 byly schváleny stanovy, ale KČT založen nebyl. V té době už byla vyznačena turistická cesta z Tišnova přes Lomničku do Lomnice a z Tišnova přes Předklášteří, Štěpánovice, Borač, Prudkou a Veselský Chlum do Lomnice. Výsledkem turistických aktivit v Tišnově na přelomu století byla studentská turistická noclehárna na radnici, která fungovala od roku 1900 až do první světové války. Turistické informace o Tišnovsku se objevily v publikaci Urbánek, Popis Tišnovska (F. Šašek, 1909, Nové Město na Moravě). První turistická mapa zahrnující okolí Tišnova byla německá Mapa okolí Brna v měřítku 1 : 75 000 (K. Winiker, 1914, Brno).

Začátky vlastní organizované turistiky v Tišnově se datuje kolem roku 1920 a iniciátorem a hlavním organizátorem byl Eduard Herzlík, nadšený turista a znalec tišnovského okolí. Vlastní odbor Klubu československých turistů (KČST) v Tišnově byl založen až v roce 1929 a byl řízen Brněnskou župou KČST. V roce 1937 se rozrostl až na 155 členů. V 30. letech vzniká jedna z nejpopulárnějších značených cest v okolí Tišnova a zasloužil se o ni tišnovský hoteliér i propagátor turistiky Antonín Franke (cesta vedla z hradčanského nádraží přes Klucaninu, kolem tehdy populárního dřevěného bílého jelena až na rozhlednu s cílem u dnešního hotelu Květnice). E. Herzlík organizoval turistiku i během německé okupace, ale činnost byla značně omezena. Z té doby pochází i turisty vybudovaný kamenný chodník po Květnici s výhledy na Tišnov.

 
Po skončení druhé světové války odbor obnovil svou činnost a byl začleněn do JTO Sokol (1948) a pracoval v rámci Sokola Tišnov. Až v roce 1952 zásluhou předsedy krajského odboru turistiky dr. Vahaly vznikl v Tišnově odbor turistiky při Okresním národním výboru a došlo tak k obnovení organizované turistiky v našem městě. Vedením odboru se ujal pan Karel Formánek, který zastával funkci tělovýchovného inspektora. Se jménem Formánek je spojena další více než 30ti letá činnost turistů v Tišnově a okrese. Odbor měl asi deset především dospělých členů - jmenujme např. Vojtěcha Chytrého, Annu Jedonovou, M. Dozbabovou, a I. Fialovou. Pro svoji potřebu opravovali chalupu nedaleko Drahonína, dřívější majetek mlynáře Šafránka. Náplní byly i stanové tábory pro mládež (Havlov, Jeseníky, Dalečín i Roháče) nebo oblíbené putovní tábory vedené prof. Jaromírem Hejlem.

V roce 1953 došlo ke sjednocení tělovýchovy a v Tišnově vznikla jediná tělovýchovná organizace Tatran. Všichni, kdo měli o turistiku zájem se stali členy odboru turistiky Tatranu a byli to zejména mladší členové (Tomáš Knecht, Mir. Špaček, Milan Novotný, Mir. Šváb. Josef Růžička a František Sokola). Tehdejší tajemník okresního výboru tělovýchovy Josef Kadlec měl významný podíl zejména na finanční podpoře pro rozvoj turistiky zejména v oblasti pěší a značkařské. O značení a údržbu se tehdy starali prakticky v celém tišnovském okrese prof. Jindřich Kocián s pomocníkem Mir. Švábem.        

Po vzniku ČSTV (1957) byl odbor turistiky součástí TJ Baník Tišnov. V roce 1960 měli turisté dokonce samostatné vystoupení na okresní spartakiádě v Tišnově. Autory vystoupení byli T. Knecht a J. Hejl. Mezi aktivní členy v tomto období patřil Jan Lacina, J. Filla, A Zigmund a K. Slanina.

Panr Formánek stál v čele odboru řadu let a prakticky až do roku 1970 se věnoval mládeži, vedl kroužek turistů, který v době normalizace vznikl při škole (členové tak nemuseli být pionýry, i když určitý nátlak tu byl). Členská základna měla až 40 členů (F. Olbort, Jiří  Ondra, Růžena Roháčková, Slávek a Olda Pokorný, Beřich Balabán, Jiří Kostelecký). Každou sobotu či neděli bylo možné se s nimi potkat na vycházkách, putovních táborech. V té době byla založena tradice pochodu Tišnovská 50. Nejmladší členové byla sdruženi v Turistickém oddílu mládeže (TOM) a "Tomíci" se zúčastňovali např. různých srazů (Jinolice). V závodech turistické zdatnosti mládeže se stali i přeborníky v okresních a krajských kolech (A. Zeman,  F. Mach). Pod vedením F. Olborta se zúčastnili mladší TOM i starší členové např. i týdenního soustředění ve Vysokých Tatrách v roce 1975. V pozdějších letech se práci s mladšími členy odboru věnoval také někdejší člen "Tomíků" Václav Trmač. Dokonce se vedly 2 kroniky, ale jedna se bohužel ztratila.

Řada členů postupně dospěla a ještě v 80. letech byla snaha udržet mladé členy v odboru. Na práci oddílu mládeže (TOM) se podílela také Jana Navrátilová a Vladimír Hnát. Ovšem konkurence stále se rozvíjejících sportů v Tišnově ubrala na zájmu mládeže o tento druh aktivity a na tradici práce s mládeží se už pak nepodařilo navázat.              

Při obnovení činnosti Klubu českých turistů se nástupnickou organizací po odboru turistiky stal samostatný Klub českých turistů Tišnov. Při svém založení měl jen 16 členů, ale postupně získával další zájemce, takže k 25. 1. 1999 dosáhl počtu 51 členů. Nejvýznamnější akcí tišnovských turistů je od roku 1971 dálkový a turistický pochod "Tišnovská padesátka" pořádaný tradičně na podzim.
 

Současnost 

KČT Tišnov je v rámci republikové organizace KČT začleněn do Jihomoravské oblasti. V roce 2020 máme již 73 členů, kteří se různou měrou zapojují do aktivít: máme velmi aktivní značkaře, kteří se starají o značení pěších turistických tras v okolí Tišnova, pořadatele pochodů i aktivní dálkoplazy, ale také běžné výletníky i propagátory pěší turistiky na našich vycházkách a cyklisty i lyžaře-běžkaře. Podnikáme několikrát v roce výlety do okolí města a zájezdy doma (Mohelno, Rožnov p. R., Pálava) i do zahraničí (to byly v minulosti zejména cyklozájezdy Německo, Rakousko, Francie, Holandsko, Litva, Norsko...). V zimě jezdíme na výlety na běžkách po Vysočině. O prázdninách naši členové organizují pro děti 2 turnusy na letním táboře v Brumově (Lomnice u Tišnova). Vždy 2. sobotu v říjnu pořádáme pochod Tišnovská padesátka. A to vše se snažíme zachtit i fotograficky v rámci fotosoutěže. Každý si u nás v pořádaných akcích může najít doslova tu svoji trasu.